Asi tak deset dnů před odjezdem na dovolenou - volba letos padla na Moravu - jsme začali shánět ubytování. Myslela jsem, že to bude jednodušší, vracely se mi odpovědi - obsazeno, volno v jiném termínu, ... Nakonec jsme sehnali ubytování v chatičce "Penzionu u přehrady" a byli jsme velmi spokojeni :-)))
Hezké ubytování, milý personál, za chatičkou potok, přes potok lávka a v lese spousta borůvek.
Každý den jsme vyráželi na výlety a vraceli se z nich unavení, ale spokojení.
V neděli jsme vyrazili na Pustevny. Pro ně jsou typické dřevěné stavby postavené v lidovém slohu koncem 19. století na návrh Dušana Jurkoviče. Jedna z budov byla v letošním roce poškozena požárem, ale i tak bylo na co koukat.
Cestou do kopce za Radegastem ( hypotetický západoslovanský bůh pohostinnosti, plodnosti a úrody, spojovaný s válkou a Sluncem ) a po hřebenu na vrchol Radhošť s Kaplí Cyrila a Metoděje, jsme našlapali asi tak devět kilometrů bez většího protestování, Barunku občas strááášně bolely nožičky, ale nevzdala to ☺☺☺
Zpátky jsme se ještě zastavili na Soláni, kde jsme si prohlédli dřevěné sochy, došli k vrcholu s krásným výhledem na krajinu. A šup zpátky "domů" - zítra zase dál ☺ ☺ ☺
Pondělí - návštěva Valašského muzea v přírodě. Tady si můžete vybrat ze tří okruhů:
- Dřevěné městečko
- Mlýnská dolina
- Valašská dědina
Zvolili jsme Mlýnskou dolinu, kterou nás během hodiny provedl průvodce a ukázal nám dodnes funkční technické stavby převážně na vodní pohon. To se samozřejmě moc líbilo hlavně Kubíkovi, který všechny ta hejblátka s chutí pozoroval (mlýn, pila, kovárna, lis na olej, ... opravdu paráda ☺☺☺)
Potom jsme už sami procházeli Dřevěné městečko, kde můžete nakouknou do zařízení jednotlivých domečků, děti se svezli na starém kolotoči a samozřejmě jsme navštívili i místní hospůdku.
Bohužel nás vyhnala bouřka, ale karty a koukání na pohádky to v chatičce zachránili, takže se nikdo nenudil.
Úterý - nevypadalo to na žádné "azůro" a tak jsme vyjeli do Technického muzea Tatry. Protože hned ráno pršet nezačalo, vylezli jsme na Jurkovičovu rozhlednu - rozhled trochu v oparu, ale rozhledna moc hezká a pak ... směr Kopřivnice. Muzeum Tatry bylo nejzajímavější asi pro tatínka, ale pokud se dalo s něčím hýbat, popřípadě si někam vylézt nebo si do nějakého auta sednout, byli spokojené i děti. Kubík pak z táty tahal informace o motorech válcích.
Prozatím se venku vyčasilo a tak další cesta vedla do Štramberka. Nádherné městečko se starými uličkami, starými domečky a hlavně nádhernou dominantou města, hradem se známou gotickou věží Trúba. Rozhled z ní a výstup na ní rozhodně stojí za to ☺☺☺
V areálu Národního sadu jsme se došli podívat do jeskyně Šipka, kterou se nechal inspirovat malíř Zdeněk Burian. Ilustroval česká vydání kolem 500 knih, známé jsou pak zejména jeho obrazy dinosaurů, mamutů a pravěkých lidí.
Cestou zpátky jsme ještě chtěli vylézt na rozhlednu Súkenická, ale ta už byla bohužel zavřená.
Žádné komentáře:
Okomentovat